Podzim Na horní Vltavě

    Podzim je období, na které se vždy těším celý rok pro jeden jediný moment. A to je když velký do fialova zbarvený lipan jemně nasaje drobnou jepičku, která právě vystoupala na hladinu křišťálové vody a suší si zde svá křídla. Takový lipan umí být často velmi vybíravý a často intenzivně sbírá malé jepičky a chabé napodobeniny lovců dychtících po jeho ulovení navázané na slabounkých vlascích ignoruje. Ulovení takové opatrné ryby je nevšedním zážitkem, kvůli kterému se každý podzim vydávám několikrát na cestu dlouhou téměř 100 km směřující na horní Vltavu. Ne jinak tomu je i v letošním roce, kdy jsem navštívil tato kouzelná místa již čtyřikrát.

    Každá vycházka je zde plná dojmů. Když ryby zrovna nechtějí spolupracovat je čas vnímat okolní přírodu, na které doposud nejsou tak patrné známky soužití s člověkem jako na jiných koutech Čech. Ten klid je zde doslova fascinující a léčebný. A když zrovna máte štěstí a voda se otevře – prostě si přejete, aby ta chvíle nikdy neskončila.    

První moje letošní vycházka po tomto revíru směřovala koncem srpna do Lenory. Vodu jsem pochytával od kryté Rechle pod Lenorou směrem po proudu dolů. V těchto místech jsem byl poprvé a tak jsem si tato místa teprve osahával. Řeka se zde kroutí jako had mezi loukami a vytváří spoustu zajímavých míst. K vodě jsem dorazil kolem druhé odpoledne a sem tam se na hladině objevovala kolečka prozrazující ryby. Nasadil jsem suchou jepičku navázanou na háčku velikosti 18. Hnědé štěty z kohouta tělíčko vytvořené z odraného oka pavího pera, CDC křídlo a nožičky z hnědého kohouta vázané klasickým způsobem. Tuto mušku mi sem tam nějaký lipan slupnul. Dokonce jsem ulovil i krásného potočáka přibližně 35 cm velkého. Na vlasec 0,08 mm to byl krásný zážitek. Největší lipan tohoto dne, kterého jsem ulovil, měřil 36 cm. Našel jsem sbírat i podstatně většího ale tomu se nelíbila ani jedna z 5 mušek, které jsem mu nabídl. Jednu okoukl z blízka - jen jí vypíchl a tak se zásek nepodařil. Celkem jsem ulovil asi 30 ryb, ale většina byla jen menších.

    Tento den mě navnadil a tak jsem hned druhý den vyrazil opět do stejných míst. Ryby však tentokrát nebyli při chuti a vůbec nesbírali. Nasadil jsem tedy nymfy a asi 10 menších ryb se mi podařilo přemluvit k záběru a poté jsem vyrazil prozkoumávat jinou část řeky. Popojel jsem více proti proudu skoro až k Borové ladě. Zde už je Vltava maličká a protéká pastvinami – nádherný kout země. Na nymfy jsem zde ulovil několik potočáků a jednoho malého lipánka.

    Další výpravu jsem podnikl s mým kamarádem „džangem“ v polovině září. Tentokrát jsme se vypravili k Dobré. Začali jsme od železničního mostu a postupovali směrem proti proudu v těžkém ostřicovém terénu. Na Hluboké rovince pod zatáčkou sbírali velcí lipani hned pod břehem. Nám se ale nepodařilo najít tu správnou mouchu a tak jsme jen smutně pozorovali, jak sbírají skutečné jepičky. Po chvíli snažení jsme se vydali dále proti proudu, kde jsme přemluvili pár menších ryb. Ty větší na naše mušky vůbec nereagovali. Vystřídal jsem asi 15 mušek. Když už sběr lipanů slábnul tak jsem konečně nalezl mušku, kterou byli lipani ochotni pozřít. Byla to suchá jepička na háčku vel 20 vázaná jako Shuttlecock. Štěty z olivového kohouta, tělíčko z olivové vačice sestříhané nůžkami až na háček a CDC skloněné dopředu před háček. Na tuto mušku jsem přemluvil lipana 38 cm a pár o trošku menších. Šel jsem se podívat na hloubku, kde předtím sbírali velké ryby, ale už se tu nic nedělo a tak jsme rybolov pro tentokrát ukončili.

    Do těchto míst jsem se vrátil 10 října společně s bratránkem. Do vody jsme nastoupili kolem půl druhé. Protože jsme nezaznamenali žádný sběr na hladině navázali jsme nymfy „na francouze“. Stáli jsme na proudné mělčí rovince. Jindřich na konci proudu chytl dva malé lipany. Já jsem byl pořád bez záběru, ale začali přede mnou sbírat pěkné ryby a tak jsem neváhal a převázal okamžitě na sucho. Navázal jsem mušku, která byla úspěšná minulou vycházku. Dnes však na ni ryby moc nereagovali a krom jednoho vypíchnutí ji lipani úplně ignorovali. Navázal jsem tedy jinou. Opět Shuttlecocka ale tělíčko měl z odraného páva.

    Po pár náhozech přišel krásný záběr. Na hladině se udělalo nepatrné kolečko a muška zmizela v lipaní tlamce. Hned po záseku bylo jasné, že jsem přemluvil pěkného lipana. Byl to mlíčák rovných 40 cm. Jindra mi ještě udělal rychlou fotku a lipan šel zpátky do studené vody. Zabrodil jsem spět na stejné místo a chviličku počkal, až kolečkem prozradil svou pozici druhý lipan, co zde sbíral. Druhý hod a hladinu rozčísla hřbetní ploutev těsně před mou muškou. Zásek seděl a po krásném souboji jsem naměřil jikrnačce 41 cm. Poté jsem se vydal dále proti proudu hledat další aktivní ryby. Nad peřejkami jsem našel sbírat opět velkého lipana, ale ten o mou mušku nejevil sebemenší zájem a dokonce přestal sbírat úplně. Kousek pod ním se projevil o něco menší kus. Toho jsem celkem bez problémů vylovil. Pokračoval jsem v cestě proti proudu a chytil ještě pár menších lipanů. Jeden měl přibližně 35 cm. Jednoho velkého jsem po záběru jenom škrábl, ale na háčku vyset nezůstal. Další dva pěkné kousky se mi vůbec nepodařilo přimět k záběru. Jeden z nich sbíral těsně pod břehem a já jsem asi třetím hodem pověsil mušku na trávu nad ním. Protože jsem tuto mušku měl jen jedinou (druhou jsem dal Jindřichovi) tak jsem si pro ni došel a lipana vyplašil. Poté už jsem ale přemluvil jen asi dva menší lipany. Celkem jsem tedy měl jen 6 lipanů ale krásných. Jindřich ulovil 9 ryb. Mezi nimi byli menší lipani plotice a proudník. Jednu větší rybu zasekl v hluboké rovince, kde se ukazovali posledně velcí lipani, ale po chvilce zdolávání se mu ryba vyřízla.